Dřevěné vařečky v kuchyni: jaké vybrat, jak je mýt a kdy skončí v koši


Vařečky a obracečka v keramické nádobě, prkénko a svazek bylinek na světlé kuchyňské lince u okna.

Mezi kuchyňské pomůcky a náčiní, po kterých sáhnete několikrát denně, patří dřevěné vařečky. Přesto s nimi zacházíme často bez rozmyslu a vařečka pak po čase zapáchá, tmavne a praská. Tento text ukazuje, z jakého dřeva vařečky vybírat, jak je správně mýt a sušit a podle čeho poznáte, že dosloužily. Přijde vhod všem, kdo doma vaří každý den a nechtějí vařečky vyměňovat každý rok.

Z jakého dřeva vybrat dřevěné vařečky

Bukové dřevo patří mezi nejběžnější materiály na vařečky. Buk je pevný, má hladký povrch a snese běžné míchání omáček i polévek. Bývá cenově dostupný, a proto je to rozumná volba pro každodenní vaření.

Bambus je ve skutečnosti tráva, ale zpracovává se podobně jako dřevo. Je lehký a tvrdý a vodu nasákne méně než měkčí dřeviny. Vařečka z olivového dřeva zase láká výraznou kresbou a tmavším odstínem. Každý kus vypadá jinak, takže se hodí i jako malý dárek pro někoho, kdo rád vaří.

Rozdíly se projeví hlavně v údržbě. Tvrdší dřevo hůře nasakuje a pomaleji tmavne. Měkčí dřevo se snáze obrousí, rychleji se však opotřebuje. U olivového dřeva navíc záleží na povrchové úpravě, kterou výrobce zvolil, a proto stojí za to přečíst si doporučení k péči.

Tři dřevěné vařečky od světlé po tmavou vedle sebe na bílém papíře, kreslené tuší a akvarelem při pohledu shora.

Při výběru si vařečku vezměte do ruky. Povrch má být hladký bez třísek a rukojeť má pohodlně sedět v dlani. Čím jemněji je dřevo obroušené, tím méně se do něj zachytávají zbytky jídla.

Dřevěné kuchyňské náčiní a nádobí v každodenním vaření

Dřevěné kuchyňské náčiní se hodí tam, kde záleží na šetrném zacházení. Vařečkou promícháte omáčku, obracečkou otočíte placku a dřevěnou lopatkou stáhnete těsto z mísy. Dřevo na rozdíl od kovu nedrásá povrch pánví a hrnců, a proto je vhodné pro nádobí s nepřilnavou vrstvou.

Dřevo také nevede teplo tak rychle jako kov. Rukojeť se při dlouhém míchání v hrnci tolik nezahřívá a vařečku udržíte bez rukavice. Ve výbavě pak obvykle stačí několik kusů, které se liší tvarem a velikostí.

Důležitý je také tvar hlavy. Plochá lopatka dobře sundá připečené zbytky ode dna. Zaoblená vařečka se vejde do hrnce s nižším okrajem a obracečka s tenkým okrajem podsune pokrm bez jeho rozlámání. Kdo vaří často, potřebuje více kusů, protože se střídají a mezi použitím dobře vyschnou.

Proč dřevo nepatří do myčky

Dřevo je přírodní materiál, který nasává vodu a při sušení se zase smršťuje. Horká voda a čisticí prostředky v myčce tento proces násobí. Dřevo se proto kroutí, praská a z rukojetí se oloupe lak nebo barva. Na tyto potíže upozorňuje i přehled věcí, které do myčky nepatří.

Stejně špatně dopadne dlouhé namáčení ve dřezu. Vařečka nasákne a vlhkost se v ní drží, což podporuje vznik plísní a nepříjemného zápachu. Proto se dřevěné náčiní myje ručně a hned po použití.

Jak vyčistit dřevěné vařečky v běžném provozu

Při vybavování kuchyně se vyplatí vybírat kuchyňské pomůcky a náčiní z více materiálů podle toho, k čemu slouží. Dřevo je ideální na míchání a obracení, kdežto na ostré krájení nebo horký olej se hodí jiné materiály. Právě proto dřevěné kusy zbytečně nezatěžujte.

Jak vyčistit dřevěné vařečky? Opláchněte je vlažnou vodou s malým množstvím jemného saponátu a otřete měkkou houbičkou. Drátěnku nepoužívejte, protože poškodí povrch. Důkladně je osušte a nechte doschnout na vzduchu, jak doporučuje například článek o péči o dřevěné vařečky a obracečky.

Zápach po česneku či cibuli pomůže zmírnit otření půlkou citronu. Lehké skvrny pomůže zmírnit pasta z jedlé sody a vody, kterou na chvíli nanesete na povrch a pak opláchnete. Čas od času dřevo ošetřete olejem určeným pro dřevěné kuchyňské náčiní, aby neprosychalo.

Vařečky také rozlište podle použití. Vařečka na sladké pokrmy nemusí nést stopy cibule a kořenění, a proto si vyhraďte zvlášť kus na slané a zvlášť na sladké. Zápachy se tak do dřeva nepřenášejí a čištění je pak jednodušší.

Kdy vařečku vyměnit a jak ji uložit

I dobře udržovaná vařečka jednou doslouží. Dřevo je pórovitý materiál, a když se poškodí, mohou se v něm držet zbytky jídla i bakterie. Včasná výměna proto patří k hygieně v kuchyni stejně jako pravidelné mytí.

Trhliny, zápach a drsný povrch

Vařečku je čas vyměnit, jakmile u ní zpozorujete některý z těchto signálů.

  • Na povrchu se objevily viditelné trhliny, do kterých se zachytává jídlo.
  • Dřevo zapáchá i po důkladném umytí a vyschnutí.
  • Povrch je drsný, třískovitý a loupe se.
  • Vařečka změnila barvu a zůstaly na ní tmavé skvrny, které nezmizely.

Takové náčiní už nelze spolehlivě očistit. Nová vařečka je levnější než starost s hygienou. Starou vařečku přitom nemusíte vyhazovat hned, pokud je jen mírně zašedlá, a dále ji využijete třeba na míchání barev či hlíny při domácím tvoření.

Jak vařečky uložit, aby dobře vyschly

Vařečky ukládejte tak, aby kolem nich proudil vzduch. Nejlépe se hodí stojan, závěs na háčcích nebo kameninová nádoba na lince. Uzavřená zásuvka je naopak špatná volba, protože v ní zbytková vlhkost ze dřeva nikam neuniká.

Před uložením se ujistěte, že je vařečka zcela suchá. Do nádoby ji dávejte rukojetí dolů, aby se i spodek dřeva dobře provětral.

Co si z péče o dřevěné vařečky odnést

Dřevěná vařečka vydrží dlouho, pokud ji vyberete z kvalitního dřeva, umyjete ručně a pořádně osušíte. Do myčky nepatří a ve vodě ji nenechávejte ležet. Jakmile vařečka začne praskat, zapáchat a loupat se, je rozumné ji nahradit novou. Mezi kuchyňské pomůcky a náčiní se dřevo bude vracet, protože je šetrné k pánvím i k rukám.

A co vy, kontrolujete své vařečky pravidelně, či je vyměníte až ve chvíli, kdy se objeví první trhlina? Patří dřevěné vařečky mezi vaše oblíbené kuchyňské pomůcky a náčiní, bez kterých si vaření neumíte představit?